Nepodceňujte smrtelně nebezpečné spalničky - začaly u nás lavinovitě šířit Doporučený

Spalničky jsou jedním z nejčastějších úmrtí dětí do 5 let u neočkované populace Spalničky jsou jedním z nejčastějších úmrtí dětí do 5 let u neočkované populace ilustrační foto převzato z internetu

 Spalničky jsou nakažlivější než chřipka. Jejich nebezpečnost nespočívá ani tak v nich samotných jako v jejich kombinaci s bakteriálními infekcemi - zápalem plic, středního ucha či dokonce zánětem mozku (encefalitidou), na níž třetina  postižených umírá a třetina má trvalé následky v podobě například nervové obrny. U oslabených osob mohou být tudíž smrtelné. Celosvětově jsou proto spalničky jednou z nejčastějších příčin úmrtí dětí do 5 let, které nejvíce postihují. Mohou onemocnět ale i dospělí, kteří neprodělali dostatečnou dvojí vakcinaci proti této nemoci. Virus spalniček se přenáší kapénkovou infekcí přes sliznici nosohltanu a spojivek jde do lymfatického systému. Nebezpečné je, že od nakažení k propuknutí nemoci dochází průměrně až za 13 dní a člověk je přitom  infekční 2-4 dny před výskytem vyrážky a ještě 4 dny po jejím ústupu. Také je zákeřné, že se zpočátku projevují jako chřipka či angína vysokou až 40 stupňovou horečkou, kašlem, zánětem spojivek a bělavými tečkami se zarudlým okolím v dutině ústní. Vyrážka se obvykle objevuje až čtvrtý den a přetrvává obvykle 5 dní. 

Zejména v chudých zemích, kde neprobíhá povinné očkování,  je výskyt spalniček vysoký. A v době kdy k nám jezdí stále více cizinců se tato, u  nás již takřka neznámá nemoc, začíná šířit jako lavina. A nejde jen o Afričany, ale také třeba Rumuny, Srby, Francouze a Ukrajince. Není proto divu, že v počtu případů spalniček vede jasně Praha. Letos k nám cizinci přivezli dle sdělení MF DNES 19 případů, deset z toho bylo z Ukrajiny. Zejména na Ukrajině čítají desítky tisíc nemocných, pro některé se spalničky staly smrtelnými. Počet nakažených je mnohem vyšší, protože se spalničky šíří kapénkovou infekcí jako chřipka.

Důvodem stále vyššího výskytu spalniček u nás je to, že naše populace již proti nim není tak imunní jako kdysi, protože je nedostatečná proočkovanost dětí a klesající hladina protilátek u očkovaných starších lidí. Nejvíc případů eviduje Státní zdravotní ústav u lidí mezi 35 až 45 lety, přičemž asi polovina z nich v dětství dostala jen jednu dávku. Za podmínku spolehlivé kolektivní ochrany se považuje 95 procent proočkované populace dvěma dávkami. Což se dělo kdysi u nás. V současnosti tuto podmínku splňuje pouze šest evropských států – Chorvatsko, Island, Portugalsko, Slovensko, Slovinsko a Švédsko. V letech 1970 až 1975 se aplikovala u nás už jen jedna dávka spalničkové vakcíny, a tudíž ochranu u těchto ročníků nelze po tak dlouhé době považovat za dostatečnou. Imunita vzniklá očkováním v dětství u starších lidí také postupně slábne. Proto hygienici doporučují přeočkování.

Díky tomu, že již rodiče nepodléhají módnímu trendu neočkovat děti, ale pod hrozbou smrtelné infekce teď naopak tlačí na to, aby dítě objednali co nejdříve, nastal místy dočasný nedostatek vakcín, což  potvrdil epidemiolog Maďar. Situaci se ale podle něj už povedlo vyřešit objednáním vakcíny od jiného výrobce. Přesto zkušený zlínský praktický lékař pro dospělé Lubomír Nečas říká: „Byli jsme informováni, že jestli si chceme objednat deset vakcín, můžeme dostat jen pět.“ Ceny samotného očkování se pak liší podle toho, jestli jde člověk do očkovacího centra, nebo k praktickému lékaři. Přijde zhruba na 800 až 1 000 korun. Samotná vakcína jen proti spalničkám v Česku k dispozici není, pouze trivakcína ještě proti příušnicím a zarděnkám. „Monovakcína je v Evropě registrována pouze ve Švýcarsku a je indického původu,“ vysvětluje epidemiolog. rozhodně ale i přes vyšší cenu stojí očkování za to. Zejména v případě, že člověk přijde do styku s nemocným. Pokud se do 3 dnů dáme očkovat, můžeme se ještě uchránit pře nemocí.

 

Číst 3472 krát
Ohodnotit tuto položku
(0 hlasů)
Zveřejněno v ZDRAVÍ
IVANA HASLINGEROVÁ, šéfredaktorka revue FRAGMENTY

Šéfredaktorka  revue Fragmenty:

RNDr. Ivana Haslingerová, CSc., ředitelka Odboru pro styk s veřejností KKČ, (*21.08.1946 v Praze)

Vystudovala SVVŠ v Humpolci (1960-64) a Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor fyzika pevných látek (1964-69). V letech 1970-71 absolvovala tamtéž postgraduální studium za účelem získání titulu RNDr., v roce 1977 tam obhájila disertační práci v oboru fyziky pevných látek a získala titul CSc. Výsledky její kandidátské práce byly využity mj. v Ústavu jaderné fyziky v Řeži u Prahy při studiu slitin kovů tvořících povlaky jaderného paliva v jaderných reaktorech, které jsou vystaveny extrémním teplotním a dalším podmínkám. Pracovala tam jako odborný asistent v letech 1973-74. V letech 1975-93 působila jako vědecký pracovník v Ústavu fyzikální chemie a elektrochemie J. Heyrovského ČSAV. Během své vědecké působnosti publikovala 39 původních vědeckých prací a příspěvků na vědeckých konferencích z oboru studia krystalické struktury a vlastností pevných látek a teoretické kvantové fyziky a chemie. Dvakrát jí byla udělena mimořádná Cena Akademie věd. Od roku 1994, po nedobrovolném odchodu z AV ČR po bezprecendentním zákroku tehdejšího předsedy Akademie věd ČR Rudolfa Zahradníka se věnovala publicistice a od 1997 je šéfredaktorkou revue Fragmenty. Prostřednictvím revue Fragmenty jsou zajišťovány granty a umělecké projekty, neboť je zasílána významným osobnostem ze světa kultury, podnikání a politiky. Náplní revue jsou převážně původní články a rozhovory s významnými osobnostmi. Nikdy nebyla členkou KSČ, neboť komunizmus pokládá za největší neštěstí lidstva. Jejím koníčkem je malování, politika, psaní článků a esejů, počítače, četba, turistika. Je vdaná, manžel Doc. Ing. Jiří Pancíř, CSc., syn Michal Haslinger. Je dcerou Libuše Pamětnické, básnířky a spisovatelky kraje Vysočina.

Email Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Související položky (podle značky)

Odebírejte Fragmenty

 

Style Setting

Fonts

Layouts

Direction

Template Widths

px  %

px  %